Kolik kroků denně stačí?

Když člověk dlouho sedí, svaly nohou pracují jen minimálně. Právě jejich pravidelné zapojení při chůzi pomáhá vracet krev z dolních končetin zpět směrem k srdci. Pokud se během dne téměř nehýbete, krev proudí pomaleji, nohy mohou těžknout, tělo je ztuhlejší a hůř zvládá i práci s energií po jídle. Svaly totiž odebírají méně glukózy z krve a organismus zůstává déle v pasivním režimu. Proto otázka, kolik kroků denně stačí, není jen o kondici nebo hubnutí, ale i o tom, kolik hodin denně necháváte oběh a metabolismus běžet na minimum. Podívejme se blíž na to, co pro tělo znamená den se 3 000, 5 000 nebo 8 000 kroky.

Do 3 000 kroků denně

Takto nízký počet kroků obvykle znamená den složený hlavně ze sezení, stání a krátkých přesunů. Člověk funguje, pracuje a vyřizuje běžné věci, ale svaly nohou dostávají jen minimum příležitostí k pravidelné práci. Slaběji tak funguje i svalová pumpa, která pomáhá žilní krvi vracet se vzhůru z dolních končetin. Výsledkem může být nejen pocit těžkých nohou a větší ztuhlost, ale i únava nebo otupělost po delším sezení a po jídle. Neznamená to, že takový den automaticky vede k problému, ale znamená to, že tělo během většiny dne nedostává podněty, které potřebuje pro běžné fungování.

Kolem 4 000 až 5 000 kroků denně

Tohle bývá pro mnoho lidí běžný pracovní den. Někam dojdete, něco vyřídíte, přesunete se na oběd, večer ještě obstaráte pár věcí. Tělo už není úplně bez pohybu, což je důležité. Zároveň ale mezi jednotlivými přesuny často zůstávají dlouhé úseky bez aktivity. Některé nepříznivé účinky sezení se tím zmírní, ale nezmizí. Právě to je typický režim dnešní doby. Člověk má pocit, že se celý den nezastavil, ale ve skutečnosti se skoro nehýbal. I tohle pásmo má však smysl. Je to základ, od kterého se dá dobře odrazit.

Kolem 6 000 až 8 000 kroků denně

Právě tady už bývá pohyb během dne skutečně znát. U většiny lidí to neznamená jen pár nahodilých přesunů, ale den, ve kterém se sezení častěji přerušuje a chůze se stává přirozenou součástí běžného fungování. Tělo tak nedostává jen jeden pohybový impuls večer, ale více menších během celého dne. Pravidelněji se aktivují svaly nohou, zlepšuje se průtok krve, tkáně dostávají více kyslíku a svaly častěji odebírají glukózu z krve. V praxi se to může projevit nenápadně, ale důležitě. Menší ztuhlostí při vstávání od stolu, menším pocitem těžkých nohou nebo stabilnější energií odpoledne. Právě proto dává toto rozmezí pro mnoho lidí větší smysl než slepé upínání se k 10 000 krokům.

A co 8 000 až 10 000 kroků?

Je to velmi dobrý rozsah, ale ne jediná správná odpověď. Vyšší počet kroků bývá spojený s dalšími přínosy, neznamená to ale, že vše pod touto hranicí je málo. Člověk, který má 6 500 kroků denně a pravidelně přerušuje sezení, nedělá pro tělo o nic bezcenného jen proto, že nedošel ke kulatému číslu. V praxi bývá často přínosnější pravidelný pohyb v rozumném objemu než výkyvy mezi celodenní nečinností a občasnou snahou všechno dohnat.

Na otázku, kolik kroků denně skutečně stačí, neexistuje jedno univerzální číslo. Důležitější než přesná meta je to, kolik pohybu se do dne skutečně dostane a jak často přeruší dlouhé hodiny bez aktivity. Pokud se během dne pravidelně hýbete a nenecháváte tělo celé hodiny bez pohybu, pomáháte mu fungovat přirozeněji, než když většinu dne prosedíte a pohyb doháníte až večer.

O AUTORECH