Lenka Novotná: Wellness pro celou rodinu začíná u dětí

Jak bys popsala svou cestu od prvního nápadu na dětské plavání až k dnešnímu vedení dvou úspěšných poboček pro rodiny s dětmi v Praze a Brně?

Bazén a plavání mi bylo od dětství blízké. Pamatuji, jak jsme chodily jako malé holky s mým dědou a sestrou na bazén Slavie a celé léto pak trávily na lhoteckém jezeře. Když jsem pak studovala na Palestře, chytlo mě i plavání jako takové, naučit se plavat opravdu správně a dát si v bazénu trochu do těla. O plavání s dětmi jsem se začala zajímat ve chvíli, kdy mi má dobrá kamarádka z dětství Lenka Šlechtová (spolumajitelka Infinit) nabídla možnost podílet se na nové pobočce, kterou právě Infinit získal v pražských Vysočanech, kde kromě Vodního a saunového světa byla možnost převzít si menší plaveckou školu, se zaměřením na kojence a předškoláky. Nikdo tehdy nevěděl, jak se této službě věnovat, protože Infinit byl v tu dobu především o saunování, whirpoolech a masážích. A tak jsem si udělala akreditovaný kurz a prošla různými kurzy a praxí. A když si vzpomenu, jak tehdejší Plavecká škola Žabička vznikala, směju se. První zájemce o plavání jsem zapisovala do notýsku tužkou, neměla jsem žádný systém rezervací, žádný management jako dnes.

To byl rok 2009, kdy začínal boom okolo plavání dětí.

Ano, a hned první rok s námi začalo plavat 200 dětí s rodiči, díky tomu jsme mohli investovat i do managementu plavecké školy, přibírání instruktorů a trenérů a také do jejich vzdělávání a proškolování. Vždycky jsem se snažila mít tým s hlubším nadšením a zájmem, bez nich by to prostě nešlo. A postupem času jsme se dostali k 800 dětem v kurzech. Ty s námi rostly, tudíž jsme rozšiřovali plavání i pro starší školní děti. Dokonce k nám na kondiční individuální plavání s trenéry docházejí i středoškolské děti, které u nás začínaly v plínkách.

Po takovém úspěchu v Praze jste zkusili otevřít pobočku i v Brně.

Přesně tak, v Brně se nám opět díky Infinitu otevřely dveře dělat plavání dětí na nové pobočce na Lesné v roce 2011, kde byly bazény, saunový svět, fitness a hotel. Začínali jsme se 30 dětmi a s jednou instruktorkou, minimem kurzů, ale díky zázemí Infinitu a tomu, že plavecká škola měla už nějakou historii, tak se brněnská Rosnička rozjela až na 500 dětí. V Brně jsme se s ukončením Infinitu na Lesné přesunuli do Černých polí do volnočasového areálu Zone4you, kde jsme zrekonstruovali prostory a udělali pěkné plavecké centrum pro rodiny s dětmi. Tenkrát takové místo nemělo obdoby, nejen co se týče služeb plavání, ale i designu a zázemí pro rodiče v podobě kavárny s dětským koutkem, kde si mohou vychutnat dobrou kávu, nebo si dát lehký oběd.

V čem si myslíš, že je plavání s dětmi tak přitažlivé?

V rámci prvotního plavání s miminky je to především o společné aktivitě rodičů a dětí, kterou spolu mohou relativně krátce po narození aktivně prožívat. Děti poznávají prostředí vody, socializují se, učí se zapojovat různé svalové skupiny, mají možnost volnějšího pohybu. Metodicky dobře vedené lekce jim pomáhají ve správném pohybovém vývoji.

A naučí se u vás kojenec opravdu plavat?

Určitě se nedá mluvit o tom, že se kojenec naučí plavat. Formou hry se postupně učí orientovat a zvykat si na vodu, nebát se potopit, splývat, bezpečně do vody skočit. Co se týká potápění, v našich kurzech to není rozhodně to hlavní, přichází až ve chvíli, kdy jsou na to děťátko i rodič opravdu připravení. K samotnému potápění se dostáváme postupně, nejdříve kapičkami vody, otíráním obličeje a pomocí potápěcí abecedy. Než jde děťátko pod vodu, může to být delší proces a je velmi individuální. Jsou i děti, které se opravdu potápět nechtějí, a tak k tomu správný instruktor musí přistupovat a umět s tím pracovat. K výuce konkrétních plaveckých způsobů bývají děti zralé kolem 6. roku, kdy jsou schopny potřebné koordinace pohybů, ale i to je dost individuální.

Kdysi jsem viděla video, jak se malé děti dokážou samy ve vodě otočit i se dostat ke břehu. Je to reálné?

To je takzvaná sebezáchranná poloha. Třeba ve chvíli, kdy spadnou do vody, někdo do nich strčí, či se stane nějaká nečekaná událost, tak se miminko dokáže ve vodě samo otočit na záda, aby mohlo dýchat, proto se tato poloha v kurzech pravidelně zařazuje. Stejně jako umět se pod vodou kopáním dostat ke břehu a umět vylézt přes okraj bazénu. Pro starší děti máme i lekce, kdy si vyzkouší plavat v oblečení, aby zažily, o co je pohyb těžší, když se jim oblečení nasákne vodou. To je v dnešní době dostupnosti domácích bazénů velká nezbytnost.

Říká se, že když se dítě topí, je to tichá událost. Žádné výkřiky: „Pomoc, já se topím!“. Co je na tom pravdy?

Je to tak, lidé často mylně věří, že tonoucí bude křičet a máchat rukama, ale ve skutečnosti je topení opravdu tichá událost – dítě obvykle nepozorovaně zmizí pod hladinou. Proto je za mě zcela zásadní kromě výuky plavání, ať už ve vodě, nebo v její blízkosti, nikdy nespustit děti z očí.

Změnilo tě nějak rodičovství v tvé práci s dětmi?

Dá se říct, že ve chvíli, kdy přišly vlastní děti, jsem získala hlubší pochopení k rodičům, jak fungují v tu chvíli oni. Jaké mají obavy, že se mohou i oni sami bát vody a také reakce dítěte. Nebo že musí jít poprvé od porodu do prostředí plavek, že je to pro ně nekomfortní, a do toho se bojí o to své milované miminko, u kterého nevědí, jak bude na bazénové prostředí reagovat. Začala jsem také prakticky řešit, kde si nejlíp dítě přebalit, převléci, jestli je v zázemí čisto, abych se nebála ho položit. Aby tam bylo voňavo a bezpečno. Jestli je přizpůsobený nábytek pro nejmenší, a že je skříňka dostatečně velká na to, abychom se do ní vešli společně, kam s kočárem a takové ty maličkosti, které člověk zjistí ve chvíli, kdy jde na službu.

Právě to jsem zažila na vaší nejnovější pobočce Zona v pohybu ve Kbelích. Už při první návštěvě jsem vnímala, že tady je myšleno na každý detail.

To mě těší, Zona byla pro náš tým takový dlouholetý sen. Už jsme si delší dobu s kolegyněmi pohrávaly s myšlenkou, že bychom kromě plavání chtěly rodičům nabízet i jiné aktivity. Některé instruktorky u nás byly profesně zdatné i na cvičení s dětmi na suchu, fyzioterapii, jógu a různé kurzy. Když se nám naskytla možnost centra v pražských Kbelích, kam bychom přesunuli nejmenší plaváčky do bazénu, uvolnili místo v malém bazénu na Stepu pro wellness klienty a zároveň vytvořili pohybové centrum pro děti se sálem na cvičení, velkou hernou a kavárnou s občerstvením pro rodiče, šli jsme do toho. Podařilo se nám vytvořit centrum, které navázalo na historii plavecké školy a rozšířilo se o další služby.

Prý se v Zoně naučí děti i saunovat?

Ano, během rodinných nedělí. Je to novinka, která se setkala s přívětivým přijetí od rodičů. Motivem bylo to, že jsme se setkávali s tím, že mnoho dětí saunu ani do dospělosti skoro nepozná, a zároveň děti z našich kurzů, i ty nejmenší, ji rády navštěvují. A tím, že jsme s Infinitem partnerské firmy, tak se snažíme vychovávat malé saunery. Sama u svých dětí vnímám, jak je to přínosné pro jejich imunitu. V Zoně máme u bazénu menší saunu, kde nabízíme po kurzech relax a prohřátí. Zároveň nám to dalo tu možnost o víkendech, kdy kurzy nejsou, zkusit rodinné saunování. Během rodinných nedělí, zatím dvakrát do měsíce, připravujeme dětské saunové ceremoniály ve spolupráci se sauna mistry z Infinitu.

To zní skvěle. Jak to probíhá?

V rámci dvou hodin proběhnou 4 ceremoniály, kam mohou přijít děti různého věku a po celou dobu vás provází zkušení sauna mistři z Infinitu, kteří vědí, jak s dětmi pracovat. Ceremoniály jsou krátké a přizpůsobené dětské klientele. Jsou vždy tematické, zaměřené na pohádky, písničky či příběhy. Zároveň sauna mistr předává praktické rady o saunování a o aromaterapii. Sauna je vyhřátá na nižší teplotu okolo 70 stupňů Celsia a vyšší vlhkost, tak aby se v ní děti cítily dobře. Samozřejmě, že saunu mohou kdykoli opustit podle pocitu přesně tak, jako je to v Infinitu.

Věnuješ se plavání a saunování i se svými dětmi?

Moje děti jsou v podstatě už od narození součástí všech wellness služeb, co máme. I v těhotenství jsem ráda chodila do sauny a na plavání. Když se kluci narodili, navštěvovali jsme privátní saunu, kde si na ni spíše jen zvykali, minutku dvě v prohřívárně na zemi na ručníku. Starší syn se mnou trávil i dost času v práci, takže byl součástí kurzů, školení, focení či natáčení a vlastně i ten mladší. Kluci chodili tradičně do plaveckých kurzů a postupně jsme přidávali více saunování. Dnes, když už jsou větší a vědí, jak se chovat v sauně, že musí být tiše, tak chodíme do saunového světa v Infinit Step, kam mohou děti. Máme dokonce rituál, že po kurzu plavání se vydáme na saunový ceremoniál. Pro kluky je to zážitek a zároveň takové malé hrdinství, že to s přehledem zvládají ve velké sauně.

Máš tip na to, jak udržet děti v klidu v saunovém světě?

Za mě je to o učení, nemůžeme očekávat, že vezmeme děti do sauny a na první dobrou se budou chovat jako my dospělí. Je potřeba k tomu vést, vysvětlovat jim, jak se v sauně chovat a proč. Ideální je, když jsou zvyklé na saunu od malička, což umožňují právě plavecké školy se saunou, privátní sauny nebo centra, jako je třeba Infinit Step. Při samotné návštěvě je vhodné je i zabavit. Do odpočívárny si vzít oblíbenou knížku, nějakou tichou hru, moje děti třeba mezi saunou hrají piškvorky, šachy nebo dámu.

Co sauna doma, to vás neláká?

To ne. Za nás to není potřeba, my si rádi zajdeme do Infinitu. To bych si raději splnila svůj sen, mít doma svou plaveckou dráhu (směje se).

Ve wellness se často diskutuje o tom, zda je vhodné, aby děti navštěvovaly prostory určené pro dospělé. Jaký je tvůj pohled na toto téma?

Přistupuju k tomu tak, že wellness má být klidová zóna, má sloužit lidem k odpočinku, takže není žádoucí, aby tam děti běhaly, vykřikovaly, byly hlučné a chovaly se tak, jak jim je přirozené. Jejich přirozenost chápu a nemám nic proti ní. Ale co se týče center pro dospělé, myslím, že je to správně, že se zóny oddělují. Nejde jen o hluk a chování, ale hlavně o bezpečnost, jelikož ve wellness je mnoho přírodních prvků – kameny, chladná voda nebo kluzká podlaha. Je fajn, že v těchto centrech existuje výškové omezení, protože bezpečnost je primární.

Jaké máš plány a sny se svými centry do budoucna?

Co se týče brněnské Rosničky, tak bojujeme s přetlakem, už jsme se dostali na strop, přes 700 dětí, a každý měsíc tu na kurz čeká dalších 100 dětí. Tak bychom si moc přáli najít nějaký prostor, kam se rozšířit i rozvíjet a dát možnost dětem pokračovat s námi i ve školním věku. Zona je ještě nová, získali jsme s ní další kapacity, více možností a snažíme se tu postupně doplnit kurzy, rozšířit cvičení a hrajeme si tu také s dalšími přidanými službami, jako je právě to saunování, herna, nebo otevíráme také sobotní lekce plavání. Což je oblíbený čas pro rodiče, kteří chodí do práce a o víkendu mají více prostoru. Také vymýšlíme nové lekce na suchu – dětskou jógu, tanečky pro děti, nebo pilates i jógu pro dospělé.

Jaké to je žít a pracovat s manželem, který je nejen majitelem Infinitu, ale také vizionářem, který firmou žije?

Má to své výhody, máme se pořád o čem bavit (směje se). Je to hodně pestré a zajímavé, často jsem u počátečních plánů, které si Vlastík po večerech maluje a já mu k nim dávám zpětnou vazbu. A tím, že se v Infinitu starám o akvizice, tak se ke mně dostávají nabídky na místa, která bychom mohli potenciálně využít. Takže řešíme společně nové příležitosti. Vlastík mi hodně pomohl i co se týče Zony, má nejlepší oko vidět v prostoru, co kde má být a jak to může fungovat. Rozložil mi prostory a já pak s Lukášem, naším architektem, a studiem, které jsme společně vybrali, řešila podobu samotného centra, vybavení a služeb.

Kde čerpáš inspiraci pro tvorbu takového centra, jako je Zona?

Mou obrovskou výhodou je fungování i v Infinitu, kde vidím věci z pohledu hezkých prostor a komfortu. Jsou to místa, kde je lidem dobře. A to je to hlavní, co chci i v centrech pro nejmenší. Nejsem zastánce dělat centrum infantilní, protože s dítětem vždy přijde rodič a ten se tam má cítit také dobře. Když jsem jako rodič někam jela, a skákali na mě různí panáčci, plyšáci, křičeli na mě ze stěn všemožné barvy, necítila jsem se moc dobře. Vnímám, že pro děti je důležité, jak je zabavíte, zda jsou v místě dobré hračky, dobří instruktoři, nabitý program a kvalitní herní prvky. Zatímco pro rodiče pocit z místa, kde na dítě čekají a dají si kávu v hezkém funkčním prostředí, bezpečném pro děti.

Dá se inspirovat také v zahraničí?

To také, rádi s celou rodinou jezdíme po Evropě do center, kde se nabízí právě wellness centra i pro děti. Většinou zde mají přímo jen segmenty pro rodiny s dětmi oddělené od té dospělé části a je zde z čeho čerpat, především v rámci těch dětských služeb.

Máš nějaké doporučení, kam s dětmi za hranice zajet?

Loni v létě jsme s kluky jeli obytňákem přes tyrolské jezero Achensee, kde kousek od kempu byl pěkný vodní svět Atoll Achensee. Pak v Itálii jsme si užili velký hotelový resort Wellness Spa resort Quellenhof. Co bych jako poslední doporučila, je Forsthofgut Naturhotel v alpském městě Leogang, kde je část zaměřená na děti v moc pěkném a povedeném přírodním designu.

A mluví se doma o tom, že by Infinit vytvořil wellness zóny pro děti a dospělé?

Je to téma, které máme často s manželem na stole. Na jaké pobočce by se to hodilo, jestli lze kombinace spojit. Hledáme cesty, jak tyto dvě zóny propojit, protože to stojí hodně prostoru, aby to odpovídalo kvalitě, kterou chceme lidem nabízet. Musí to mít opravdu dobrou úroveň. Je potřeba myslet na to, že děti potřebují prostor nejen ve wellness, ale i pak v zázemí. Například aby nechyběla nějaká herna, která zase nebude rušit klienty, kteří jdou do wellness bez dětí. Ale myslím, že v tomto ohledu se zatím hodně povedl Infinit Step, kde si může odpočinout celá rodina jak po aktivní, tak i pasivní stránce, od sportu, přes bazén s teplou vodou, dvě prohřívárny ve vodním světě, nebo pak celý saunový svět.

Jakou roli hraje wellness ve tvém vlastním životě, jsi kovářova kobyla, nebo pravidelný konzument?

Strašně ráda plavu a saunuji se. I přesto, že je to vlastně naše pracovní prostředí, tak v něm pořád ten relax cítím.

Prý si nedávno propadla i sauna mistrovskému umění?

Mám ráda hudbu a pohyb, a vždycky mě zajímalo, jestli bych zvládla to, co zvládne sauna mistr v prohřáté kabině. Začala jsem trénovat s naším Jirkou Žákovským, a strašně mě to chytlo. Je to taková jiná zátěž, kterou asi jen tak nikde není možné získat. Nejdříve jsem si říkala, že se to naučím sama pro sebe, a nebudu to nikde aplikovat, protože mám práce hodně a úroveň našich sauna mistrů je celosvětově vysoká. Ale vzhledem k tomu, že Jirka byl moc šikovný školitel, jsem zjistila, že to docela jde. A když mi Róbert Židek (manažer sauna mistrů na Snu) nabídl, že bych si mohla mávnout i v provozu, šla jsem do toho. Je to pro mě vlastně takové odreagování.

Takže tě můžeme někde vidět mávat?

Občas si zamávám v Senohrabech, ale s velkou pokorou k mým kolegům a kolegyním. Ještě přece jen nejsem tak zběhlá po té technické stránce. A mávání si moc užívám. Nejvíc miluju dynamické ceremoniály, dodávají mi více energie a dobrou náladu.

O AUTORECH